Masopustem se označuje celé období hodování a veselí, tedy i tanečních zábav a zabijaček, jež začíná po svátku Tří králů (6. ledna) a trvá až do začátku čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi. Toto období vrcholí posledním čtvrtkem před Popeleční středou, který je obvykle spojován se zabijačkou a následnou hostinou, a označuje se jako Tučný čtvrtek. Traduje se, že v tento den  má člověk co nejvíce jíst a pít, aby byl celý rok při síle.

Název masopust, či také končiny, na Moravě pak fašank nebo ostatky, je často spojován především s posledními třemi dny před Popeleční středou. To se na vesnicích konají průvody masek, divadelní vystoupení, hoduje se a vše vrcholí maškarní taneční zábavou označovanou šibřinky. Masopust se vedle všeobecného veselí nese ve znamení pochoutek. Tradičně na stole nesmí chybět zabijačkové speciality a lahůdky – klobásky, jitrnice a jelita, škvarky, uzené maso, zabíjačková polévka, ovar či pečené vepřové koleno. K masopustu patří neodmyslitelně také koblihy, vdolky, skořicové šišky s rozinkami či  takzvané boží milosti, smažené sladké kousky z nekynutého těsta. Ty  o Popeleční středě vystřídají tradiční postní pokrmy, často čočka, krupice nebo brambory.  

Zažít neopakovatelnou atmosféru masopustního veselí můžete na vlastní kůži již tuto sobotu 7. února na Lázeňském fašaňku v Hodoníně. Masopustních oslav se ale v průběhu února koná napříč Českem celá řada. Jedenáctého února to bude například v Litoměřicích, 14. února v Zadní Třebáni, o týden později pak v Chebu. Vyrazte na výlet za zábavou a dobrým jídlem! Na začátku února si můžete pochutnat na zabíjačkových specialitách například v restauraci Hotelu Horizont v Peci pod Sněžkou nebo v Mlynářské restauraci Bukovanského mlýnu u Kyjova.