Boží milosti

K oslavám masopustu patří nejen maso, víno a pálenka, ale také sladkosti. I ty ovšem musí být pěkně omaštěné a oslazené, stejně jako jsou boží milosti v našem receptu.

Jidášky

Tento kynutý moučník, potíraný medem, většinou ve tvaru oprátky nebo zatočeného provazu, na kterém se oběsil Jidáš, poté co zradil Krista, se podle tradice peče večer na Škaredou středu. Pověra totiž tvrdí, že ten, kdo ho sní za úsvitu na Zelený čtvrtek, bude po celý rok chráněn od lidské zrady, hadího uštknutí, a také včelího bodnutí. Pokud se vám tak brzo nechce vstávat, tak zcela postačí, když jidášky na Zelený čtvrtek posnídáte.

Masarykovy vánoční sušenky

Náš první prezident T.G.Masaryk byl známý svojí střídmostí, miloval prostá vesnická jídla. Na Vánoce však rád jedl cukroví a na jeho žádost se pekly i sušenky s ořechy, které dělávala jeho maminka. Jsou jednoduché a jejich příprava je velmi rychlá a chutnají všem, co je ochutnali.

Mazanec

K českým Velikonocům patří určitě i sladký mazanec. Ten se pekl tradičně na Bílou sobotu a hospodyně ho s sebou braly do kostela, kde je kněz požehnal. Jeho jméno pochází od předchozího velikonočního pečiva, kdy se krajíce chleba namáčely ve víně a mazaly medem, nebo medem s mandlemi, proto mazanec. Recepty a složení surovin se lišily podle krajů i podle majetkových poměrů. Někde byl mazanec jen z kynutého těsta, někde byl plný mandlí a hrozinek, někde se dávaly místo mandlí ořechy a místo hrozinek sušené ovoce. Vláčnost dodávala mazancům smetana i tvaroh. Po vytvarování těsta se na povrchu musely udělat ostrým nožem dva zářezy do tvaru kříže. Kromě křesťanské symboliky jde praktickou věc, mazanec tak lépe nakyne a při pečení má kudy utíkat pára, která by jinak mazanec potrhala.
 

Šneci po pražsku

Šneci byli původně jídlem prostých lidí, až koncem 18.století je objevila šlechta a postupně se toto velmi zdravé a lahodné maso stalo vybranou lahůdkou. Jedna z typických úprav pro českou kuchyni jsou šneci po pražsku-

Masopustní koblihy

V názvu tradičního svátku sice zaznívá slovo „půst", ve skutečnosti je však tento bláznivý rej masek naopak spojen s veselicí, při níž se na jídlo a pití rozhodně nezapomíná. Dnes už asi následující čtyřicetidenní postní dobu dodržuje málokdo, ale pestrý průvod maškar si sladkou odměnu stejně zaslouží.

Jemná rybí polévka s žemlovými noky

Tuto rybí polévku kdysi ve stříbrných mísách podávali o svátcích šlechticům. Zhýčkané aristokratické jazýčky požadovaly to nejlepší, takže nejde o žádnou rychlovku, ale o důkladně uvařenou polévku, v níž se mísí chuť zeleniny, koření a ryby.

Velikonoční piškotový beránek

Proč právě beránek z piškotového, třeného, tvarohového nebo i kynutého těsta zdobí české velikonoční stoly? Beránek jako symbol čistoty, jara a nového života má dlouhou tradici. V křesťanství beránek symbolizuje Krista, Beránka božího ale beránek je jako obřadní pokrm známý už i z předkřesťanských dob, kdy byl hlavním obětním zvířetem. Postupem doby se stalo jehněčí maso finančně nedostupným, proto byl nahrazen beránkem z ovčího sýra a nakonec se tento symbol změnil ve sladký velikonoční moučník. K pečení potřebujeme speciální formu i trochu zručnosti při vyklápění beránka. Výsledek snažení však rozhodně stojí za to!

Houbový kuba

Jehněčí hřbet se škubanci a trnkovou omáčkou

Než dostaneme toto jídlo z plotny na stůl, bude to chvilku trvat. Dobré věci chtějí svůj čas a talíř vonící rozmarýnem, slaninou a švestkami nás za námahu odmění opravdu dosytosti.

Smažený kapr s bramborovým salátem

Velikonoční nádivka

Vánočka

Pletenice, pleténka, húska, calta, štědrovka či štědrovnice. Tolik názvů má čeština pro vánočku, která byla součástí vánočního menu již ve 14. století, ale tehdy ji pekli ve svých chlebových pecích jen pekařští mistři.Vánočka se by se neměla v ničem šidit, patří do ní ta nejkvalitnější mouka, máslo a sádlo, mandle, někde i strouhané vlašské ořechy, rozinky a těsto se musí důkladně propracovat, také kynutí se nesmí uspěchat