6 zajímavostí o vánočních jídlech

6 zajímavostí o vánočních jídlech

Send by e-mail
  • Věděli jste, že se štědrovečerní kapr je postní jídlo? A že bramborový salát pochází z Ruska? Vybrali jsme pro vás sedm zajímavostí o tradičních štědrovečerních pokrmech.
     
    1) Štědrý den býval součástí půstu, během kterého se nejedlo maso. Ryba se ale jako maso „nepočítá“ a tak lidé začali vymýšlet, jak slavnostně upravit nejdostupnější rybu.
     
    2) Na vánočních stolech se kapr začal objevovat až na začátku 19. století a to hlavně v rybníkářských oblastech anebo v zámožnějších rodinách. Upravoval se na modro (vařený ve zředěném octě nebo bílém víně s kořenovou zeleninou) nebo na černo (připravoval se tři dny a pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel, ořechů a sladkého piva).
     
    3) Recept na obalovaného kapra se poprvé objevil v kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové z roku 1895. Přišel z rakouské kuchyně. Mezi všechny vrstvy obyvatel se tahle úprava kapra rozšířila až po 2. světové válce. Jednak byly v té době kapři z velkochovů za rozumnou cenu a jednak byla velmi populární smažená jídla.



    4) Původ bramborového salátu je nejasný. Smíchané pokrájené brambory s cibulí a dalšími surovinami se objevují v české, rakouské, německé i francouzské kuchyni. Magdalena Dobromila Rettigová ve své Domácí kuchařce měla sice míchaný salát zemčákový, ale byl to spíš způsob, jak využít „rozličné zbytky“. Naší vánoční verzi je nejpodobnější ruský salát olivier (olivje) připravený z brambor, nakládané zeleniny, okurek a majonézy.
     


    5) První zmínky o pečení vánoček sahají až do 16. století. Dříve se pekla i nezapletená a říkalo se jí húsce a vyvinula se z bílého obřadního chleba. Oválný tvar vánočky má připomínat dítě v zavinovačce. Vánočka se obvykle plete ve třech patrech, opravdoví mistři umí uplést celou vánočku ze šesti pramenů, obvyklejší je ze čtyř; druhé patro tvoří klasický třípramenný cop. Vrchní patro tvoří stočené dva prameny těsta.
     
    6) Tvary vánočního cukroví mají pohanské kořeny. Kolečka mají připomínat slunce, vykrajované tvary zase odkazují na podobu rituálních zvířat. Předkové byli přesvědčeni, že figurka přenese na obdarovaného člověka sílu a vlastnosti zvířete. Cukroví se také zavěšovalo na domy a stromy v zahradě, aby odehnalo zlé síly.



    postup

    Doba přípravy

    Doba přípravy
    -
    Doba vaření
    -

    Počet porcí

    -

    Ingredience

    Přihlásit k odběru newsletteru

    Přihlašte se k odběru newsletteru a budeme Vám pravidelně zasílat nové články do e-mailu. Váš kontaktní email bude použit pouze za účelem zasílání našeho newsletteru, nebude předáván žádnému dalšímu subjektu. Zasílání můžete kdykoli ukončit kliknutím na link ve zprávě, kterou Vám bude newsletter doručen.