Zima v českých zemích bývávala ve znamení zabijaček

Send by e-mail

Zima v českých zemích bývávala ve znamení zabijaček

Zabijačky byly vždy velkou událostí rodiny i celé vesnice. Každý člen rodiny měl určenou roli a svěřené úkoly, na něž během zpracování poraženého vepře dohlížel. Tradiční rodinné zabijačky pomalu z českých vesnic a vísek mizí, zájem o poctivé zabijačkové speciality jako jsou typicky jitrnice, jelita, tlačenka či škvarky, je však mezi lidmi stále velký.
 

Dvanáctý měsíc roku se mohl v Čechách jmenovat prasinec

Historickou oblibu zabijaček dokládá i následující příklad. Nechybělo totiž málo a odkaz na zabijačku se Čechům málem osudně zabydlel i v kalendáři. Obroditel Josef Jungmann, který hledal pro všechna označení původní české názvy, chtěl totiž měsíc, ve kterém bylo nejvíc zabijaček, nazvat prasinec. Nakonec jsme skončili s prosincem.


Zabijačka má svůj řád i vlastní tradiční menu

Ať už ve vzdálené minulosti, tak i dnes, probíhá zabijačka pod dohledem řezníka. Tato oslava hojnosti byla spojena se zpěvem a hudbou a jednalo se tak vždy o velkou kulturní událost.  Celý proces zpracování poraženého prasete a výroba zabijačkových dobrot měla a dodnes má svá pevná pravidla. 

Zabijačka si dodnes drží svůj tradiční rozvrh a řád. To se týká i jídelníčku. Dospělí obvykle během dne zahánějí zimu slivovicí či jiným alkoholem. Obědvá se ovarová polévka s kroupami, někdy guláš či ovar s křenem. K večeři se pak podává většinou tmavá zabijačková polévka, pro níž se vžilo označení prdelačka. Po celodenní práci si pak pracanti mohou za odměnu dopřát čerstvá jelita či jitrnice.
 
Tradiční zabíjačkové hody probíhají v mnoha restauracích Czech Specials po celé zemi. Zabíjačkové menu - ovarovou polévku, tlačenku, jitrničky a jelita, prejt, pečené koleno či zabíjačkový guláš - si můžete vychutnat například v Zájezdním hostinci Černokosteleckého pivovaru.
 

Kam na domácí tlačenku?



Kam na zabijačkové dobroty?