Velikonoce

Jidášky

Tento kynutý moučník, potíraný medem, většinou ve tvaru oprátky nebo zatočeného provazu, na kterém se oběsil Jidáš, poté co zradil Krista, se podle tradice peče večer na Škaredou středu. Pověra totiž tvrdí, že ten, kdo ho sní za úsvitu na Zelený čtvrtek, bude po celý rok chráněn od lidské zrady, hadího uštknutí, a také včelího bodnutí. Pokud se vám tak brzo nechce vstávat, tak zcela postačí, když jidášky na Zelený čtvrtek posnídáte.

Mazanec

K českým Velikonocům patří určitě i sladký mazanec. Ten se pekl tradičně na Bílou sobotu a hospodyně ho s sebou braly do kostela, kde je kněz požehnal. Jeho jméno pochází od předchozího velikonočního pečiva, kdy se krajíce chleba namáčely ve víně a mazaly medem, nebo medem s mandlemi, proto mazanec. Recepty a složení surovin se lišily podle krajů i podle majetkových poměrů. Někde byl mazanec jen z kynutého těsta, někde byl plný mandlí a hrozinek, někde se dávaly místo mandlí ořechy a místo hrozinek sušené ovoce. Vláčnost dodávala mazancům smetana i tvaroh. Po vytvarování těsta se na povrchu musely udělat ostrým nožem dva zářezy do tvaru kříže. Kromě křesťanské symboliky jde praktickou věc, mazanec tak lépe nakyne a při pečení má kudy utíkat pára, která by jinak mazanec potrhala.
 

Velikonoční piškotový beránek

Proč právě beránek z piškotového, třeného, tvarohového nebo i kynutého těsta zdobí české velikonoční stoly? Beránek jako symbol čistoty, jara a nového života má dlouhou tradici. V křesťanství beránek symbolizuje Krista, Beránka božího ale beránek je jako obřadní pokrm známý už i z předkřesťanských dob, kdy byl hlavním obětním zvířetem. Postupem doby se stalo jehněčí maso finančně nedostupným, proto byl nahrazen beránkem z ovčího sýra a nakonec se tento symbol změnil ve sladký velikonoční moučník. K pečení potřebujeme speciální formu i trochu zručnosti při vyklápění beránka. Výsledek snažení však rozhodně stojí za to!

Jehněčí hřbet se škubanci a trnkovou omáčkou

Než dostaneme toto jídlo z plotny na stůl, bude to chvilku trvat. Dobré věci chtějí svůj čas a talíř vonící rozmarýnem, slaninou a švestkami nás za námahu odmění opravdu dosytosti.

Velikonoční nádivka

Velikonoční svátky jsou spojeny s řadou typických jídel: na Škaredou středu trhance (protože jídlo mělo vypadat ošklivě a nepovedeně), na Zelený čtvrtek něco zeleného (vařilo se z proto z petrželky, špenátu či mladých kopřiv), o Velkém pátku, v den půstu, ryby nebo husté polévky, na Bílou sobotu velikonoční nádivka a mazanec. Nedělní Boží hod Velikonoční byl vyvrcholením velikonočních svátků, vedle buchet, mazanců, jidášů a pučálky na stole nechyběl masový vývar a pečené maso. A samozřejmě pečený beránek – protože toho pravého si mnoho rodin nemohlo dovolit, pekl se nám beránek sladký. O Velikonočním pondělí se pak jedla hlavně jídla z vajec, protože vejce bylo symbolem znovuzrození. Nejklasičtější je ale nádivka s uzeným masem a mladými bylinkami, kterou si můžete připravit podle našeho receptu.

Přihlásit k odběru newsletteru

Přihlašte se k odběru newsletteru a budeme Vám pravidelně zasílat nové články do e-mailu. Váš kontaktní email bude použit pouze za účelem zasílání našeho newsletteru, nebude předáván žádnému dalšímu subjektu. Zasílání můžete kdykoli ukončit kliknutím na link ve zprávě, kterou Vám bude newsletter doručen.