České Vánoce jsou spojeny s řadou tradic a zvyků a především se zcela tradičním vánočním menu. Dnes bychom vám chtěli představit jak se slaví Vánoce u našich sousedů a to především z pohledu gastronomie.
Ve všech těchto zemích se Vánoce stejně jako v Česku slaví v kruhu rodiny a dodržují se běžné zvyky jako je pečení cukroví, zpívání koled, zdobení vánočního stromku a Štědrý večer je zakončen návštěvou půlnoční mše.
Slovenské Vánoce - kapustnica a oplatky s medem
Slovenské Vánoce se od českých příliš neliší, což je dáno dlouho historickou provázaností obou národů. Na Slovensku se stejně jako u nás na Štědrý den drží půst nebo se jí pokrmy bezmasé. Rozdíl nastává až ve skladbě štědrovečerní večeře. Tam se hodování zahájí oplatkami s medem a připravuje se
sváteční kapustnica (její obdobou u nás je
kyselica). Na slavnostním stole nesmí tradičně chybět chléb, česnek, med, oplatky, koláče, ovoce a samozřejmě
ryba s bramborovým salátem jako hlavní chod a spousty druhů cukroví.
Oslava Vánoc v Polsku – lámaní oplatek a rybí hody
Vánoce v Polsku patří k nejslavnostnějším katolickým svátkům. Na Štědrý den večer čekají děti na první hvězdu na nebi – což znamená, že slavnostní večeři může být zahájena. Nejdůležitější moment štědrovečerní hostiny je
lámání posvěcené oplatky a vzájemná přání. Je to symbol smíření, lásky, přátelství a míru a především odpuštění. Teprve po lámaní oplatky začíná slavnostní večere. Na Štědrý den na večeři je obvykle dvanáct chodů, které symbolizují počet měsíců v roce a počet apoštolů. Nesmí chybět polévky jako
boršč s vařené červené řepy s malými plněnými taštičkami, tzv.
uszka s houbami a zelím,
houbová nebo
rybí polévka a samozřejmě
štědrovečerní ryba – kapr na různé způsoby, sledi, zeleninové saláty, kompot se sušených švestek, hrušek a jablek. Večeře je ukončena moučníkem. Charakteristické jsou takzvané „makowce“ (makové koláče),
medové perníky, kutia (pšenice s mákem a medem). Po večeři se rozbalují dárky, které v Polsku dětem přináší Svatý Mikuláš. Den zakončí Poláci v kostele na půlnoční mši – tzv. Pasterce.
Vánoce v Německu – vůně marcipánové štoly a svařeného vína
Německé vánoční zvyky se od českých příliš neliší. Mnohé z tradic a obyčejů, jako zdobení vánočních stromků, mají v Německu svůj původ. Podle některých pramenů i
štědrovečerní kapr. Tradiční Štědrý večer se v Německu odehrává kolem stromečku, nejčastěji jedličky, s rozsvícenými svíčkami a barevnými ozdobami. Němci známí svou oblibou v hýřivých barvách mají rádi bohatou a pestrou výzdobu, kromě klasických kulatých ozdob využívají hojně i ozdoby ve tvaru zvířat, ježíšků či muchomůrek. Tradičními ozdobami jsou však sláma a sušené ovoce. Do německé vánoční domácnosti patří i jesličky. Hlavním chodem štědrovečerní večeře bývá nejčastěji
husa nebo
kachna, mnohde dokonce
klobásy s bramborovým salátem. Domácnosti i vánoční trhy jsou provoněny vánočním cukrovím: skořicové hvězdičky, máslové sušenky, vánoční štola, která má svůj původ v Sasku a perníčky, které pocházejí z Bavorska. Nejtypičtější vůní nádherně nazdobených vánočních trhů je
vůně sladkých pražených mandlí a
svařeného vína.
Rakouské Vánoce – vánoční punč a moučník kletzenbrot
Rakouské vánoční zvyky jsou hodně podobné českým. Určité rozdíly se ale najdou. Nad svařeným vínem jasně vedou
punče, kterých je možné na trzích najít až několik desítek druhů. V západní části Rakouska je možné na vánočních trzích ochutnat také
raclette , což je tradiční švýcarské jídlo, kde se rozměklý sýr raclette „odškrabuje“ a servíruje spolu s okurkami, bramborami nebo s uzeným masem.
Ryba je na štědrovečerním stole jen asi v jedné čtvrtině rodin. Vánoční stromky jsou stále téměř výhradně živé. Skutečnou místní specialitou je takzvaný
kletzenbrot, tedy sladký chléb s křížalami a oříšky, který je považován za nejstarší vánoční moučník vůbec.