Podívejme se na Velikonoce z gastronomické stránky

Podívejme se na Velikonoce z gastronomické stránky

Send by e-mail
  • Katolické Velikonoce se slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku. Protože pravoslavná církev uznává juliánský kalendář, začíná zde jaro o 13 dní později. Proto se většinou liší datum, kdy pravoslavní věřící slaví Velikonoce. Velikonoční pondělí je svátkem teprve od roku 1642, kdy papež Urban VIII. přikázal, aby věřící v době od Velikonoční neděle do úterka po ní nepracovali. Většinou se tento den navštěvovaly rodiny a postupem času se uplatňovaly i krajové zvyky a obyčeje

    Podíváme-li se na Velikonoce z gastronomické stránky, najdeme mnoho daných pravidel i regionálních zvyků, které po celý čas velikonoční určují, co by nemělo na stole chybět.



    Začněme Zeleným čtvrtkem, ten nám svým názvem jasně říká, že ten den musíme mít něco zeleného na talíři. Kdo nemá rád špenát, může si připravit zelený salát nebo vařenou brokolici.



    Velký pátek je dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus, je proto ve všech křesťanských zemích vyžadována střídmost v jídle i pití.  Půst vlastně trvá až do slavnosti Vzkříšení, které se slaví se sobotní půlnocí. Ten, kdo půst nedrží, si může alespoň jako projev úcty k dávným tradicím zařadit na Velký pátek do svého jídelníčku rybu, nebo bezmasé jídlo. 



    Na Bílou sobotu se po příchodu z kostela vždy jedla velikonoční nádivka z housky, vajec, uzeného masa a mladých kopřiv zvaná „Hlavička“.



    Největším svátkem pro křesťany je ale Velikonoční neděle, Boží hod velikonoční a tomuto svátku odpovídá i slavnostní stolování a hojnost nabídky. Na stole by nemělo chybět maso mláďat, v menu by tedy měla být jehněčí nebo kůzlečí pečeně, v některých zemích je to i telecí nebo mladé kuřátko.



    K Velikonocům patří i různé sladkosti, mazance, velikonoční beránci i specielní velikonoční dorty. Sladké moučníky se pečou v celé Evropě. Na Velikonoce se v Itálii peče typický moučník zvaný Colomba, obdoba našeho mazance, sladké kynuté pečivo vytvarované do podoby holubice, sypané cukrem a mandlemi. Němci zase ze stejného těsta pletou  Osterkranz, věnec, ve kterém jsou důlky na obarvená vařená vejce. Britové mají svůj Hot Cross Bun, bochánek s křížem z cukrové polevy, Rusové pečou polévaný mazanec kulič a Řekové zase tsoureki, což je tvarem vánočka ale podobně, jako německý věnec, osázená vařenými barvenými vejci



    A víte, proč vlastně barví na Velikonoce vejce? Jedna z legend je ta, že když se v době čtyřicetidenního půstu nesměla jíst vejce, tak aby se nezkazila, vařila se natvrdo. Vejce se však musela rozeznat od syrových, proto se začala barvit. Až do začátku 20. století se vejce barvila pouze na červeno, červená je totiž barva lásky.

    Text: Maria Horníková  
    Fota: archiv Milana Ballíka, hotel Horizont, hotel Port

     

    postup

    Doba přípravy

    Doba přípravy
    -
    Doba vaření
    -

    Počet porcí

    -

    Ingredience

    Přihlásit k odběru newsletteru

    Přihlašte se k odběru newsletteru a budeme Vám pravidelně zasílat nové články do e-mailu. Váš kontaktní email bude použit pouze za účelem zasílání našeho newsletteru, nebude předáván žádnému dalšímu subjektu. Zasílání můžete kdykoli ukončit kliknutím na link ve zprávě, kterou Vám bude newsletter doručen.