Osobnosti české kuchyně včera a dnes

Send by e-mail

Karel Šroubek – šperkař českých receptur

Začínal jako restauratér. V roce 1924 - ve čtyřiačtyřiceti letech - se stal hoteliérem. A ne ledajakým. Karel Šroubek získal hotel U Arcivévody Štěpána (dnes hotel Evropa) v horní části Václavského náměstí. Obratem jej přejmenoval na Grand Hotel Šroubek a za krátký čas z něj učinil baštu československého pohostinství nejvyšší ligy. Tak se začal psát věhlas hotelu, který skončil vyvlastněním rodinného majetku roku 1951.

Ovšem ani výsostný luxus, ani dotud nevídané novinky, jako třeba prodej skla a porcelánu v prostorách hotelu, ač jakkoliv významné, neproslavily jméno Šroubek tak, jako tamní kuchyně. Sám hoteliér byl na gastronomii velký fanda, ze svých cest přivážel jak receptury, tak moderní styly stolničení. Brzy se s manželkou dali i do spisování kuchařských knih. Podložených vlastní zkušeností, s recepturami odprezentovanými v hotelové restauraci a jejími hosty shledanými jako znamenité. Díky vysokému standardu služeb, mimořádné kuchyni světového formátu i výhodné lokaci se adresa hotelu brzy stala cílem pro významné osobnosti nadstátního významu. Bydlel zde třeba Antonín Čermák, gangstery obávaný starosta Chicaga. Před válkou odtud řídil přesun židovských dětí do bezpečí před nacistickou mašinérií sir Nicholas Winton. Hostem nejváženějším býval prezident T.G. Masaryk, často sem zavítal i osobní přítel Vlasta Burian. Ten si dokonce se Šroubkem vyměňoval recepty.

Vraťme se však do kuchyně. Pod pojmem „světová“ si nepředstavujte kdovíjaké extravagantní krmě, importované z restaurací a hotelů velkých jmen. Vyznavač české klasiky nabízel „jen“ mnoho tehdy úhelných receptur nově se rodící československé kuchyně. I když mezinárodní pokrmy se zde připravovaly také. Slovo světová se váže k mimořádné úpravě a dech vyrážejícímu vychucení pokrmů. O nejvyšší jakosti surovin nemluvě. Tenkrát to totiž byla samozřejmost. Hosté se zde utloukali po krmích, lze říci běžných. Ať to byly ledvinky na mnoho způsobů, vyhlášený jelení guláš – s hřiby a kynutými cibulovými knedlíky, a spousta dalších úprav zvěřiny. Na programu byla i hovězí oháňka zadělávaná se zeleninou, řada variant jídel ze skopového, a samozřejmě rány jistoty, jako svíčková nebo vepřová pečeně. Mnozí mlsní pravidelně docházeli i na velevyhlášenou hamburskou kýtu. Hitem byl nevšední anglický rostbíf. Část klientely si nad jiné oblíbila husí stehýnka s hrachem a kroupami – šoulet, že ano. Který umí být, je-li připraven s péčí a láskou, znamenitým pochutnáním.

Šroubek nebyl v pravém smyslu vizionář. Jeho práce spočívala jinde. V optimálním, nekompromisním přístupu k přípravě jídla tak, aby nad každým soustem upadali do extáze jak cizinci, tak i věci znalí konzumenti tuzemští. V přístupu, na který se hodí již výše použitá slova „… s péčí a láskou!“ Za to si Karel Šroubek, který mimo jiné vychoval ve stejném duchu řady a řady svých nástupců, místo v pomyslné síni slávy velkých českých gastronomů bez dalšího zaslouží.

Autor: Milan Ballik

CzechSpecials

Osobnosti české kuchyně včera a dnes

postup

Doba přípravy

Počet porcí

Ingredience

Přihlásit k odběru newsletteru