Po půstu nadchází čas hojnosti
K tradičním oslavám Velikonoc, jakožto nejvýznamnějšího křesťanského i pohanského svátku, neodmyslitelně patří kromě zvyků a rituálů také celá řada slaných i sladkých pochoutek. Po čtyřicetidenním půstu nadchází doba oslav a hojnosti. Mezi tradiční velikonoční pokrmy, které si můžete připravit doma dle našich receptů, patří bezesporu masová sekaná či velikonoční nádivka z uzeného masa. Na správném velikonočním stole nechybí ani sladké pochoutky.

Sladké pochoutky - mazanec, jidáše
Tradičně to je například moučník pečený ve formě připomínající mladého beránka, odtud označení beránek, či mazance z kynutého těsta. Ty se nejčastěji připravují s rozinkami, mohou být namáčené v rumu a skořici, či dalším kandovaným ovocem. Název je patrně odvozen od toho, že se před pečením mazanec, ozdobený plátky mandlí, potírá rozšlehanými žloutky. Horký mazanec vytažený z trouby je vhodné potřít ještě rozpuštěným máslem. Obvykle sladké s mákem, ale také s kmínem a solí, se připravují pečené jidáše, tradiční pochoutky z kynutého těsta se základem z kvásku, mouky, vajec a mléka, někdy se do těsta používají i brambory. Z hotového těsta se oddělují kousky a z nich připravené válečky se stáčí do tvaru spirály. Ještě horké jidáše se potírají medem.

Slané dobroty - ušelo
Tak trochu pozapomenutým pokrmem, kterému byly přisuzovány magické schopnosti, je ušelo. Tomu, kdo jej sní, měl přinést životní sílu, zdraví a ochranu před úrazy. Zpravidla se tato polévka vařila a jedla tři dny. Na různých místech se přitom připravovala z odlišných surovin a pod různými názvy. Nejprve se jedla nemastná polévka z kysaného zelí s vločkami či krupkami, základem přitom měl být česnek třený se solí a medem. Poté se do polévky přidávala opečená cibulka, kořenová zelenina, mladé kopřivy a další bylinky. V třetím kroku byla polévka obohacena o smetanu, tvaroh, vejce, případně uzené maso. Aby polévka neztratila svou magickou moc, při míchání bylo potřeba přísně dodržovat kroužení vařečky po směru hodinových ručiček.