Česká vánoční tradice na talíři

Česká vánoční tradice na talíři

Send by e-mail
  • Gastronomická tradice našich Vánoc se zrodila relativně nedávno.
    Vánoční pečení obvykle začíná v prvním adventním týdnu a jako první přicházejí na řadu perníčky. Ty mají svůj původ ve středověku, tehdy si je ale nikdo nespojoval s Vánoci, nýbrž se podobně jako dnes chipsy přikusovaly k vínu. Perníkáři tehdy měli své tajné recepty, a proto dodnes nevíme, jaké přísady se dávaly například do těch vůbec nejvyhlášenějších, které se prý pekly v Norimberku.  



    Mladší druhy cukroví, které každé Vánoce tak nezaměnitelně provoní naše domácnosti, mají svůj původ na počátku 19. století. Tehdy si tyto sladkosti měšťané oblíbili jako zákusky k odpolednímu čaji. Dalším předchůdcem vánočního cukroví byly sladké ozdoby vánočních stromků. Patřilo mezi ně například sněhové pečivo či domácí čokoláda.



    Nejvíce inspirace nabízí vyhlášená kuchařka Magdalena Dobromila Rettigová, která hospodyňkám například radila, jak na mandlové pusinky a anýzové preclíky. Staré kuchařky nabízejí i recepty na linecké těsto, které sloužilo k přípravě koláče. Oblíbené tehdy byly i mandlové obloučky, které se připravovaly tak, že se na oplatku kladla sušená směs mandlí, cukru, skořice, hřebíčku a bílkového sněhu. Pečení cukroví ale zůstávalo záležitostí bohatších vrstev a více se rozšířilo až v poválečném období.



    K Vánocům v Česku neodmyslitelně patří také smažený kapr podávaný s bramborovým salátem. Tradiční křesťanské postní jídlo se už ve středověku pravidelně objevovalo na klášterních stolech. Běžným štědrovečerním chodem ale až do novověku nebylo. Slavnostní večeře tehdy měla symbolizovat hojnost, proto se na stolech střídalo velké množství chodů, byť je tvořila prostá jídla jako zelná polévka, houbový kuba, pučálka, vánočka či vinná klobása. Ryba na stole sice byla, nicméně jen v podobě pečiva, které ji tvarem připomínalo.



    Na štědrovečerní stoly se kapr opět dostal díky měšťanskému prostředí, které si ho oblíbilo v 19. století. Teprve v meziválečném období, kdy díky působení nejrůznějších médií, začali i chudší lidé napodobovat životní styl vyšších vrstev, kapr zdomácněl i v jejich domácnostech. 

    kdy?

  • 14.12.2017

Kapr namodro po staročesku

    Nejdříve se podával namodro (vařený v octě či bílém víně s kořenovou zeleninou) či načerno (vařený v omáčce z povidel a perníku). Smažený kapr, jak ho známe dnes, se stal symbolem českých Vánoc až po 2. světové válce.

postup

  • Ve větším hrnci přivedeme vodu k varu a vložíme do ní oloupanou a na kolečka pokrájenou cibuli, očištěnou a drobně rozkrájenou mrkev, celer a pórek spolu s opranou petrželkou, celerovou natí a bobkovým listem. Osolíme, přidáme víno nebo rozředěný ocet, pepř a na mírném ohni 20 minut vaříme. 
    Kapra opereme a dbáme přitom na to, abychom nepoškodili kůži, jinak se nezbarví pěkně domodra. Vnitřek kapra osolíme a zakapeme citronovou šťávou. Vložíme jej opatrně do zeleninového vývaru a připravujeme 15–20 minut (nesmí se vařit, vývar udržujeme stále jen pod bodem varu).

    Měkkého kapra podáváme na nahřáté míse obloženého vařenými brambory s máslem. Můžeme podávat s majonézou ochucenou křenem.

     

Doba přípravy

Doba přípravy
-
Doba vaření
-

Počet porcí

-

Ingredience

  • Očištěný kapr o váze asi 1,5 kg
    2 l vody
    2 cibule
    2 mrkve
    1 menší celer
    1 malý pórek
    Kousek celerové natě
    Zelená petrželka
    100 ml bílého vína nebo octa zředěného vodou
    1 bobkový list
    10 zrnek pepře
    Sůl
    Citronová šťáva

Přihlásit k odběru newsletteru

Přihlašte se k odběru newsletteru a budeme Vám pravidelně zasílat nové články do e-mailu. Váš kontaktní email bude použit pouze za účelem zasílání našeho newsletteru, nebude předáván žádnému dalšímu subjektu. Zasílání můžete kdykoli ukončit kliknutím na link ve zprávě, kterou Vám bude newsletter doručen.