Voda, slad a chmel…

Voda, slad a chmel…

Voda, slad a chmel…

Send by e-mail

 
 
  • Autor: Milan BallikPoprvé jsme mnozí z nás okusili tenhle tajemný a nesmírně lákavý, navíc v onom čase ještě pro nás zakázaný nápoj na chmelové brigádě. A divili se, jak může světu něco tak hořkého chutnat. Jak se situace za pár let změnila!  Ano, řeč je o pivu, které jako mohutná řeka protéká dějinami lidstva už nějakých pět šest tisíc let.  O pivu, v jehož přípravě zanechali čeští pivovarníci velevýznamnou stopu. 
    Nebudeme se zabývat všem známou historií piva na území dnešního Česka, vynecháme šlechtu, klér i řadu majitelů právovárečných domů z řad měšťanstva. Nahlédneme do situace našeho pivovarnictví v současnosti.



    Nejprve chmel, ty malé ultrahořké šištičky, které se nás tolik natrápily při plnění věrtelů na již zmíněných brigádách. Ten český patří k nejlepším. Jakkoliv se svět změnil a chmel má daleko více jakostních reprezentantů, Poloraný červeňák ze Žatecka, Úštěcka a Tršicka patří stále k nejvyhledávanějším. Ovšem rozloha chmelnic setrvale klesá. Oproti 5 210 hektarům v roce 2010 představuje jejich dnešní výměra přibližné číslo 4 700. Přesto je Česko řazené mezi nejvýznamnější pěstitele. V roce 2016 se po Německu (42 766 t) a USA (40 242 t) zařadilo se 7 712 tunami na třetí místo ve světové produkci. Potom je tu slad. Ječmen z oblasti Hané je dalším z pokladů klenotnice národa. 



    Voda, pochází z různých zdrojů a každý pivovar si ji upravuje k obrazu svému, samozřejmě také svým dílem formuje konečnou kvalitu piva. 
    V neposlední řadě jsou to pivovarské kvasnice, nebo kvasinky, chcete-li. Tyto organizmy, které – jednoduše řečeno - mění cukry na alkohol a kysličník uhličitý, spoluformují chuťové vlastnosti a sílu piv a jsou další kamejí v klenotnici každého pivovaru. 
    Pivo, coby náš národní nápoj, navždy ovlivnilo svět v roce 1842. Tehdy bavorský sládek Josef Groll uvařil první várku spodně kvašeného, krystalicky čistého zlatavého ležáku omamující chuti. Dodnes se tohoto druhu vaří něco mezi 80 a 90 procenty veškeré světové produkce. 



    Jaký tedy je dnešní pivní svět pijáků piva v Česku? Pestrý, rozmanitý, svým způsobem složitější, než před pár lety. Do hájemství průmyslových pivovarů vtrhly na přelomu milénia mini- a mikropivovary. To jest s výstavem do 10 tisíc hektolitrů za rok. Číslo se různí, ale vedle 6 velkých pivovarských společností a 29 samostatných pivovarů je jich něco kolo čtyř stovek. Počet ale není tak důležitý jako vliv, který mají na pivamilce, ať už kované, nebo začínající. Sumou výstavu i rozmanitostí nabídky vlastně donutily své i stokrát výkonnější bratrance, aby procitli ze své bohorovnosti. Ti rozšířili sortiment od piv výčepních, přes ležáky a nefiltry až po vícestupňové speciály. 



    Spotřeba piva na hlavu a rok u nás sice klesá – ze 163,5 litru na hlavu v roce 2005 na 143 litry o deset let později – co se však týká pestrosti sortimentu, především však jakosti a lahodnosti pěnivého moku, mají čeští sládkové světu stále co nabídnout. 
     

Přihlásit k odběru newsletteru

Přihlašte se k odběru newsletteru a budeme Vám pravidelně zasílat nové články do e-mailu. Váš kontaktní email bude použit pouze za účelem zasílání našeho newsletteru, nebude předáván žádnému dalšímu subjektu. Zasílání můžete kdykoli ukončit kliknutím na link ve zprávě, kterou Vám bude newsletter doručen.