Lidé z „Hotelovky“

Lidé z „Hotelovky“

Send by e-mail

 
 
  • Autor: Milan Ballík
    Devadesáté narozeniny jsou událostí takového významu, který si zaslouží oslavu jak se patří. Je-li navíc daný subjekt ve svém oboru velevýznamnou institucí, potom se slavení může odehrát v několika reprízách. Což je případ Hotelové školy Mariánské Lázně.



    Nedlouho po programem a vzácnými hosty nabitém dni hlavního svátku - 20. říjnem 2018 uspořádalo vedení školy 13. listopadu slavnostní setkání opakovaně. Při galavečeři se v prostorách školní restaurace sešli pedagogové se zástupci spřátelených institucí. Přišli rybáři a myslivci, zástupci dlouhodobých partnerských společností školy, ale i bývalí členové profesorského sboru. Při Svatomartinském menu se bohatě hodovalo. S přibývajícím časem nad báječnou husou a sklenkou svatomartinského vína došlo na vzpomínání. Na báječné, dodnes proslavené eventy, jichž byla škola organizátorem. Krom řady dalších významný Finlandia Cup. Vzpomenut byl také první poválečný ředitel školy Rudolf Horák - mimochodem, školu vedl dlouhých osmadvacet let. Rovněž Ing. Pavel Katz, zakladatel a ředitel dálkového studia. Na pořadu vzpomínek byl i Antonín Šemotl, dlouholetý vedoucí praktického vyučování.



    V neposlední řadě došlo i na absolventy, kteří po celý čas, a mnozí dodnes, udávají tón úrovni pohostinských služeb této země. Jistě to jsou Ing. Pavel Brdička a Mojmír Putna. Dvojice, která rozhýbala brněnské hotelnictví a pomohla mu k jeho dnešní pověsti.
    Ještě před nimi, ve školním roce 1957/58 absolvoval školu Ivan Chadima. Není myslím třeba ho zvlášť představovat, dodnes je architektem našich hotelových služeb třetího milénia. Bez zajímavosti není ani fakt, že se s Mojmírem Putnou sešli v Montrealu. Ve stejné pozici, ale každý v jiné restauraci. Chadima jako přední číšník v Zámecké restauraci, Putna v Bratislavské. Třetím montrealským mušketýrem byl další z absolventů silných ročníků „Marjánek“, nápojář ze Zámecké restaurace Karel Pinka. Školu stihl vystudovat hned dvakrát. Nejprve dvouleté studium s ukončením v roce 1948, potom po čtrnácti letech ještě pětileté.



    Z této generace se do paměti mnohých mlsných zapsal také Václav Puchmeltr. Nestál sice v první frontě, ale za jeho vlády se ve všech pádech skloňovala družstevní restaurace Koliba v Zoologické zahradě v Troji. Kam svého času vozili i významné kulturní osobnosti i politické potentáty, tak znamenitě se tam jedlo i pilo.



    Posuneme se o pár let kupředu v čase, do konce šedesátých a počátku sedmdesátých let. Školou prošla další silná parta. Z té budiž jmenován Jaroslav Krejčík, dnes působící po boku Bohumila Váchala v Primátorské rezidenci na Mariánském náměstí v Praze. Potom to byli Pavel Komberec, za jehož vedení byla vzývaná komorní Vinárna U Zpěváčků. S mimořádnou klientelou z nedaleké Zlaté kapličky. Miroslav Vavruška s Viktorem Podhorským zase spoluvytvářeli skvělou atmosféru U Plebána. Lahodnou "Millerkou" z někdejšího Státního statku Znojmo se zde motivoval nejeden pracovník Barrandova či Televize. Často se zastavil i "strejda" Karel Vlach.



    Zkrátka "hotelovka" byla - a zůstává - přes všechny kotrmelce dějin pojmem.

    Na závěr jednu poznámku, dokazující, že i zkušený pedagog se může v úsudku na vlastní ústav mýlit.
    "... jak ta škola bude vypadat, když ředitel je diskžokej a zástupce bubeník!", zvolal při jedné příležitosti prof. Emil Pavlíček. A vidíte, škola nespadla, diskžokej s bubeníkem ji vedou stále, ona pak pro naše pohostinství dále připravuje po všech stránkách mimořádně vybavené kádry. Kterých je, bohužel, na gastronomické scéně věčný nedostatek.
     

Přihlásit k odběru newsletteru

Přihlašte se k odběru newsletteru a budeme Vám pravidelně zasílat nové články do e-mailu. Váš kontaktní email bude použit pouze za účelem zasílání našeho newsletteru, nebude předáván žádnému dalšímu subjektu. Zasílání můžete kdykoli ukončit kliknutím na link ve zprávě, kterou Vám bude newsletter doručen.