Pivní stezka Praha

Send by e-mail

Pivní stezka Praha Zastávky na trase: Mlsnej Kocour, Novoměstský pivovar, Pivovar U Fleků, Malostranská pivnice, Kláštěrní pivovar Strahov
 
Délka trasy: 5.7 km
Časová náročnost: 1.25 hod + 5 hod (s konzumací)
Finanční náročnost: cca 700 Kč/osoba
 
Nevíme, jestli byl někdy Strahovský klášter poutním místem, ale pojďme předstírat, že byl. A to nás motivuje vydat se na procházku z Náměstí Míru. Tohle je snad nejmalebnější náměstí v Praze. Je to umělecké dílo městského plánování a co je důležitější, je obklopeno bary, hospodami, restauracemi a kavárnami všeho druhu. Je celkem těžké si vybrat, kam jít na první pivo.
 


Ne, není. Začneme u Mlsného kocoura. Proč? Protože zde točí tankovou „plzeň“. Věříme totiž, že je dobré začínat od základu a Pilsner Urquell je ten pravý základ. Je to pěkná hospoda, moderní, ale s vlastním charakterem a osobností. Když máte štěstí a najdete stůl u okna, budete mít pěkný výhled na cvrkot odehrávající se na náměstí a přitom si vychutnáte skvěle čepované pivo. Měli bychom něco pojíst. Budeme potřebovat hodně energie na naše putování. Doporučujeme nejlepší pochoutku k pivu – tatarský biftek. V českých hospodách je tradičně servírován nemíchaný s topinkami, na které si namažete česnek. Jo a dejte si druhé pivo na spláchnutí. Nikomu to neřekneme.


 
Je několik možností, jak se dostat na další zastávku ve Vodičkově ulici. Je lepší se vyhnout Ječné kvůli všemu ruchu a dopravě a půjdeme tedy bočními ulicemi, které možná nejsou tak pěkné jako ty na Starém Městě nebo na Malé Straně, ale také mají své kouzlo. Tady je místo, kde minulost a současnost kříží své cesty a jen se vzájemně pozdraví pozvednutím klobouků a pokračují dál svým směrem. Tak se vydejme na cestu, kamarádi, dopřejme si čas, nepospícháme.
 
Až dojdete do Vodičkovy, nebudete mít problém najít Novoměstský pivovar, první minipivovar otevřený v Čechách po revoluci a dost oblíbené místo turistů i místních. Je to tam trošku jako v labyrintu, prostor je rozdělen do několika místností (bylo by zajímavé vědět, kolik lidí se tam už ztratilo po vypití příliš mnoha piv). Pro nás to však není žádný problém, doporučujeme posadit se u varny hned vedle vstupu.
 
České pivo je nejlepší, když je čerstvé a nemůžete ho dostat čerstvější, než přímo z místa, kde se vaří. Novoměstský pivovar dělá celoročně dva druhy piva, světlý a tmavý ležák. Tmavý je poměrně sladký, proto doporučujeme světlý ležák, což je jedno z úžasných jednoduchých piv, které Vás zve na další rundu. Upřímně řečeno, výběr pochoutek k pivu zde mají celkem slabý, ale doporučujeme ochutnat u nás velmi oblíbenou polévku – dršťkovou, která se velmi hodí k pivu a tady ji prostě umějí připravit. Pro někoho může být její chuť velice netypická, ale ochutnejte, nebudete litovat.


 
Další zastávka je vzdálená pouhých několik set metrů. Opět využijeme uličky mimo hlavní cesty, tentokrát však trošku rušnější.
 
Je mnoho českých pivovarů, které tvrdí, že mají staletou nebo i delší tradici. Mnoho z těchto tvrzení je přinejmenším diskutabilních. Ne však v případě pivovaru U Fleků. Zde je staletá tradice skutečností. U Fleků vaří pivo na stejném místě už od roku 1499 a je to jediný přeživší pivovar z dob, kdy Praha měla snad stovky pivovarských domů.
 
A jaké je to krásné místo! Popíjení v jakémkoliv jejich prostoru bude trochu jako cestovat časem a jejich pivní zahrada musí být jedna z nejhezčích v zemi. U Fleků vaří pouze jedno pivo, černý plný ležák, který chutná jako čokoládový dort pro opilého piráta. Doporučovanou svačinkou je zde další česká specialita, tlačenka servírovaná s octem a cibulí. Nezaměnitelná chuť vás zve na další rundu, kterou si ani nemusíte objednávat – číšníci vám budou stále nosit piva, dokud neřeknete „Dost!“.


 
Musíme se dostat na druhou stranu řeky na další zastávku. Procházka po Kampě a pár uličkami Malé Strany přijde vhod a zase dostanete žízeň, kterou uhasíte opět tankovou  „plzní“ v Malostranské Pivnici. Posedíme si v jejich malé ale neuvěřitelně příjemné pivní zahradě. Je to skvělá  příležitost dopřát nohám odpočinek a nabrat síly na poslední část naší cesty. S tím nám pomůže lehká svačinka – utopenec. To nám udělá více než dobře. Ale neusazujte se až příliš pohodlně a nazujte si zpátky své boty!


 
Ať Vás ani nenapadne jet na Strahov tramvají. Toto je pouť, ne okružní jízda po památkách. Jděte celou cestu nahoru tak rychle, jak zdatní jste poutníci, protože to nejlepší nás čeká nakonec. Půjdeme nejkratší cestou nahoru – Nerudovou ulicí, přes Úvoz a předtím než zajdeme do klášterního komplexu, zastavme se na terase a shlédněme Strahovské zahrady. Užijeme si ten nejkrásnější výhled na Prahu. Ten pohled nikdy neomrzí a je doslova dech beroucí.
 
Tak jako téměř každý klášter na sever od Alp, i Strahov měl svůj pivovar. Byl uzavřen velmi dávno, ale v roce 2002 se tradice pivovaru obnovila a byl otevřen Klášterní pivovar Strahov v prostorách bývalé kočárovny. Od té doby si tato pivnice získala zaslouženou reputaci jako jedna z nejlepších v zemi.


 
Dělají tři vynikající piva po celý rok plus velmi zajímavou řadu sezónních speciálů, které byste si neměli nechat ujít. Jak již bylo zmíněno, nejlepší místo na sezení je přímo vedle varny, které je také z těch několika míst v pivnici to nejhezčí. Poté, co jsme se postarali o první rundu, perfektní svačinkou na konec dne je pivovarský talíř s variací uzených mas. Ale nemusíme hned nikam odcházet, že ne? Zůstaňme na další kolečko nebo dvě… .
 
Doufáme, že jste si naše společné pivní putování patřičně užili a domů se vracíte ve stavu více než povzneseném.
 
Foto: David Marvan, Lukáš Růžek