O tom kdy a odkud přesně se do českých zemí dostala vinná réva, nejsou zaručené zprávy. Ať už to bylo z jihu z Říše římské či ze západu z říše Franků, jisté je, že si vinařství v českých zemích vydobylo v průběhu času silnou pozici. Dopomohly k tomu dobré podmínky k pěstování révy, tak i náklonnost panovníků, kteří si zdejší lahodná vína oblíbili.

Vinná réva se do českých zemí dostala nejspíše zásluhou římských legií v druhém století. Právě římští vojáci údajně v oblasti Pavlovských vrchů také založili první vinice.  S jistotou to ale tvrdit nelze, jelikož o tom neexistují žádné záznamy. Zřejmě nejstarší vinice v Čechách, kterou podle legendy založila na přelomu devátého a desátého století kněžna Ludmila a pracoval na ní i sám patron české země sv. Václav, se nachází na jižním svahu kopce u obce Dřísy na severovýchod od Prahy.

K nebývalému rozmachu vinařství došlo ve 13. století. V Čechách i na Moravě se začala formovat centra s vyhlášenou vinnou produkcí. Od těchto dob se mnoho nezměnilo a my si tak dodnes můžeme vychutnávat jiskrná vína z oblasti Mikulova, Znojma, Litoměřic nebo Mělníka. Vinařství bylo ve středověku podporováno především kláštery, které vedly lidi k výsadbě velkých vinohradů. Větší vinice se totiž mnohem snáze hlídaly před zvěří a zloději. 

České víno mělo též štěstí na vladaře, kteří o vinařskou kulturu vzorně pečovali. Císař Karel IV. zakládání vinic přímo nařídil a také je na období 12 let osvobodil od daní. Sám do Čech přivezl burgundskou révu. Císař Rudolf II. dokonce česká vína tak zbožňoval, že omezil dovoz vín ze zahraničí a českým a moravským vínům dával před ostatními přednost. 

V Česku je v současnosti zhruba 19 tisíc hektarů vinic, z nichž větší část se nachází na Moravě. Díky tradici a poctivé péči vinařů jsou dnes tuzemská vína, především ta bílá, rovnocennými konkurenty vín z vyhlášených vinařských oblastí ve Francii, Itálii i Španělsku. Vína českých a moravských vinařů pravidelně sklízí úspěchy na mezinárodních přehlídkách vín z celého kontinentu. 

Autor fotografie: David Marvan