Knedlíky - fenomén české kuchyně
Typická česká kuchyně by se bez nich neobešla. K oblíbenému českému triu svíčkové na smetaně, „
vepřu-zelu“ by chyběl třetí neméně podstatný článek, knedlíky. Známe mnoho druhů, sladké i slané, které jsou jedním z fenoménů české kuchyně. Ty bez náplně se nejčastěji používají jako příloha k masu a omáčkám, avšak nebylo tomu tak vždy.
Příběh českého knedlíku
Původně se názvem knedlík označovaly kuličky nebo šišky masa a máčené housky. Mouka se do nich začala přidávat až v 17. století. Tehdy byly také knedlíky podobné buchtám, protože byly zadělávány z mouky, vajec, kvasnic, soli a pekly se. Dodnes se vedou sporty o tom, kdy vznikly knedlíky vařené ve vodě, nebo jak se do nich dostaly kousky ztvrdlého pečiva.
Dnes se česká kuchyně chlubí mnoha druhy kyprých knedlíků. Variací na nejrozšířenější houskový knedlík je knedlík karlovarský, jehož chuť je zvýrazněna bylinkami a zjemněna vaječným sněhem. Oblíbený je i
knedlík bramborový, na něhož těsto připravujeme z mouky a vařených brambor. Ze syrových brambor a mouky připravujeme například
knedlík chlupatý.
Mezi knedlíky si vybere každý podle své chuti
Pýchou české kuchyně jsou pak
knedlíky plněné, a to slané i sladké. Slané se obvykle plní špekem, slaninou nebo uzeným masem. S kysaným zelím a osmaženou cibulkou je to skutečná lahůdka. Sladké knedlíky se plní ovocem, marmeládou, tvarohem nebo mákem. Navrch se cukrují, pokapou rozpuštěným máslem a mohou být posypané skořicí nebo strouhaným perníkem.